(laura3, 14.01.2010, basne)
Jsou dny beze jména
jak bezbolestná poprava
sejmou tě z tvé cesty
po které kráčíš...
Co zbylo ti
lítost
a minulost
za sebou vláčíš
Jsi chudý na city
lásce už nedáváš naději
pokorně kráčíš
sám v bílé závěji
A z vloček na zem
padlý anděl se snáší
pozemskou špínu
se svých křídel
na tebe práší
Utíkáš se svých pocitů
ochuzena od citu
jen bolest mrtvého anděla
na cestě osudu
vidět si nechtěla.........