(enigman, 22.01.2010, basne)
postávám
hmmm
někdy si připadám
jako odšťavňovač
polykám chutně
bezprostředně
hrozny vinný
ale v těle zůstávaj
jen hrozný viny…
takovej krajíř z krajku
co se potuluje furt někde venku
snaží se nacpat úzký do tenkejch
a nakonec končí
v chumlu odsouzenejch...
chtěl bych být jako ty
bez závislosti na výsledku
žádat bez skrytých pohnutek
vnímat bez hodnocení
být silou i prožitkem
umocnění…
a usměvavá moštářka
soucitně ke mně řka
hele stav na té
šťavnatě popovídáme
protože takovýho lakýrníka
jsem dlouho neviděla…
víte
kromě míst
ve kterých neustále hodnotíme
jestli je něco dobré
nebo špatné
existuje i jiný prostor
a
tam se spolu setkáváme…
se snítkou máčky
v dlaních...
Ty a Já...