(Mirka Hedbávná, 24.01.2010, basne)
Dává své zlaté lilie,
na popel s mužem uhoří,
vroucí jak oheň z pinie,
z pinie, hledící do moří.
Dává svůj rudý tulipán,
aby dál zpíval trubadúr,
bez hodin písek rozsypán,
svůj láska laská kalambúr.
Dává i zvonky z blankytu
a ptá se louky na náruč,
a ptá se, jak najít orbitu,
kde není úzko pro obruč.
Vlčí mák v prstech a čísi hlas
Zašeptal tiše: Neprozradit nás!