(Ladaro, 27.01.2010, basne)
Proč snoubí se bolest s utrpením,
proč lásku provází zklamání,
proč neroste tráva pod kamením,
proč nenávist soucit zahání ?
Proč slzy pálí, ač chladné jsou,
proč povodně citů mnohdy mosty boří,
proč hroty výčitek se v srdcích zabodnou,
když do duší hlubin pozvolna se noří.
Opuštěni v čase spíláme nebesům,
v očistném dešti slov odtéká špína
to bělí se křídla černým andělům
a smývá se i naše osudová vina.