(saddova, 28.01.2010, basne)
Jsem pannou mezi hvězdami,
rudý prach z tulipánů,
jsem ničím,
jak zdá se mi
roztržitý sen,
jenž mívám k ránu,
pomačkaná blůza
v poloprázdném prádelníku,
odsunutá koruna
již zesnulých panovníků,
roztržitá manekýnka,
Co chodí ráda po střepech ,
city věší na ramínka,
žal jí pořád tají dech…
.
.
.
když denně leží na zádech…
/ Za pouhou korunu
Pro celý svět /
Ne..
To nejde…. Nevidět…