(Míša S., 01.02.2010, basne)
Tmavé je nebe,
plné tmavých hvězd.
Tmavé je pole,
jak postel bez nebes.
Temná voda v jezeře,
Tma halí i lesy.
Černé stromy v oboře,
u potoka šedé vřesy.
Těžký závoj halí zemi,
závoj z černých pavučin,
věřit tomu nechce se mi,
že na zemi padl stín.
Tam nahoře nad věží,
čas už dávno neběží.
Bitva se tu udála,
smrt se na nás usmála.
Bitevní pole nebeské,
skýtá scény nehezké,
tratoliště krve, střev,
věstí že Hélios je mrtev.
Démon noci zvítězil,
král slunce přemožen.
Tma svá křídla rozpíná,
jíž nenastane den.