(Psavec, 18.02.2010, basne)
Děda já jsem nebojácný,
čerti se mnou šijí.
Občas průšvih, to je jasný,
vesele si žiji.
To vám jednou za sousedkou,
na strmou stráň lezu.
Potěšit jsem jí chtěl tretkou,
také kytkou slezu.
Byla strachem celá bledá,
navíc poulí oči.
Myslela jsem, lump mě hledá,
pak on na mě skočí.
Lupič nejsem, na mou duši,
zradily vás oči.
Jenom soused, co teď tuší,
že si možná smočí.