(enigman, 26.02.2010, basne)
toulal se v pustině
s temnou minulostí
měl to rád
nepodléhal kolektivitě
možná i proto
že vypadal divně
a zřejmě by nezapadl
ani do propasti...
pomalu se coural
po neznatelné cestě
až se ocitl
na zvláštním místě
kam jej dovedly
pocity událostí...
byla tam...
postávala na rohu
přivázaná
u toho domu
na samotě
otloukaná
plná šrámů
ostříhaná jako dítě
s hliněnou nádobou vody
v rukou
a přesto se usmívala
záhadnou neovladatelností...
čekala jsem tě...
vypadala
jako černá luna
nepodřízená
Šalamounova hvězda
vyzařující
solitonové vlnění
přetékají energií
a já se ocitl
v jejím ohnisku
vyvíjení...
skryté myšlenky se zhmotnily
nedořešené situace se objasnily
a genius tempori
se propojil s geniem loci...
teď už mě můžeš odvázat
půjdu s tebou...
milá Démonická Lilith
ty budeš vždycky mou...
první...