(Jindibi, 12.12.2005, basne)
HAVRAN J.Bíč
V ústech mi vyrostla zábrana
Tlačí nás čas odkape svíce
Do chřtánu černého havrana
Nemohu říct, už nikdy více
Na kraji zobáku havrana
Stojíme tam snad najdem místo
Ač místa bývají zabraná
Víckrát už ne, v tom už mám jisto
Tázáni jazykem lenivým
Cože si prej budeme přáti
Kdepak je jídelňák? Co já vím.
Sleduji čas jak se to krátí
Obsluha není tu výstavní
S tímhle to chce holčina vyhrát?
Pohled má i zobák havraní
Víckrát už ne, už nikdy víckrát.
Na pivo čekáme zoufalí
Pálivý zrak cítíme v zádech
Že jsme si objednat troufali
Čtyřikrát bear na jeden nádech
Jídlo nám uvařit nemohou
Vytřená zem procesu brání
V tu chvíli už jsem byl na nohou
A řekl jsem, tak milá paní
Příjemnost vašeho odrazu
Kdybych ji měl vyjádřit slovy
Je jako příjemnost nárazu
Do černé zdi z pohledu sovy
Pak řekla to co si myslíme
V ruce se jí třpytila lžíce
Řekla ať odtamtud zmizíme
A návrat zpět? Už nikdy více.