(drsnosrstej kokršpaněl, 09.03.2010, basne)
Mráz
mi tě nakreslil
na zpětné zrcátko,
tulení maminko,
tukaní mláďátko –
leskla ses do očí
když slunce vstávalo,
zpívala´s: Za květ dík...
Já šeptal: Za málo...
–
Svět se pak rozletěl
do šíře –
do délky –
:-*
Jen z tvojí kůže chci
pod hlavu opěrky.