(Hombre, 12.03.2010, basne)
Odešla jsi jako strom,
strom se svým podzimem
a vracíš se sluncem,
které ti vychází v očích.
Déšť jsou tvé slzy,
a duha je v srdci jako příslib budoucího.
Čeho budoucího,
jednoho slova, které si střežíme.
Přicházíš, den se probouzí
a na ráhnech tvých řas třpytí se rosa,
rosa polibku.
Dobré jitro,
nebe snídá tvůj spánek.