(Ába, 15.03.2010, basne)
Ani nevíš jak chtěl bych tě poznat
všechny své chyby na místě doznat
vědět to že můžu být tvůj
ztratil bych hned předsudek svůj.
Ne jeden ale všechny klidně
být s Tebou zní víc než slibně.
Mám rád tvůj úsměv a tvojí krásu
tvou vnitřní osobnost mám já za spásu.
Jsem obyčejný a nemám co dát
jen bezednou lásku a s Tebou se smát.
Cítit to že mám pro co žít
ne jako na poušti, písek sít.
Přijdu si zbytečný jako kůl v plotě
jsem jenom převeden v jiné hmotě
starý kůl který již dosloužil
tak jako tanečník svůj tanec doploužil.
Nebo jak poslední oheň dohasil hasič
tak rychle že ani nespustil hlásič.