(Rootness, 19.03.2010, basne)
Zasáhl krásnou laň svojí kuší.
V lese,kde ho jen ptačí hlas ruší.
Miluje lov,však žal ho dnes svírá.
Když pohlédne na krásu,která tu zmírá.
Kouká,jak její krev barví okolní sníh.
Po tváři padá slza,přešel ho smích.
Seskočí z koně a pohladí mrtvou laň.
Bolí ho srdce,má od krve dlaň.
Nechutný vrah!