(Koza, 25.03.2010, basne)
Dlaní se lehce dotýkám
Sametu její tváře.
Spinká. O čem asi sní?
Krásu očima polykám
Zítra se znovu zeptám snáře
Zda se sny vyplní.
Procházím se profilem
Jejího obličeje.
Pořád spinká, ani nedýchám
Chci splynout s jejím snem
Utéct z všední beznaděje
Vlasy jí z knížky vyplétám
Ráno se vzbudí
A sen se rozplyne
Tam, co jmenuje se „včera“
Den vhodíme do osudí
A večer se zase sejdeme
Šťastné, že jsme spolu
Já a Moje Dcera