(Simísek, 04.04.2010, basne)
Nemám strach.
Vždyť čekáš,
-věrně snad-
na můj pád,
který si způsobím.
Jsi anděl,
a chráníš mě
před bolestmi světa,
kdo by to čekal,
že zrovna já
budu chráněná.
A Ty,
s průhlednými křídly
zastavíš dech,
jen abys mi ukázal
rytinu na zádech:
-věrnost-