(Maura, 05.04.2010, basne)
Už mizí ten mlhavý příkrov nad lesy,
dívám se, zda jaro zas nepřichází.
Nic není co hřeje a co potěší.
Ani láska, s krásnou, leč zákeřnou tváří.
Mám se možná modlit v trávě, pod nebesy?
Mám vzývat tu bohyni s dvojí tváří?
Nebo snad spěchat k ní se svou depeší
a trhat jen listy v loňském kalendáři?
Ach, co jsou platné ty všechny "ty noblesy",
když cesta je marná za velkou září.
Kdo lásku kdy poznal, více neřeší,
zda je coura či božstvo se svatozáří.