(kds, 13.04.2010, basne)
Stávám s vůni kávy,kol panuje ticho
tebe jsem opustil,je mi to líto
Omlouvám se jiná dívka v tom byla
svýma krásně poměnkovýma očima,mě tenkrát uhranula
Z jejího hlasu,byla cítit zvláštní něha
rety růžové,po pás vlasy zlaté měla
Když tancovala,nedalo se jejímu tělu odolat
kdo jí spatřil,jen jí chtěl milovat
Promiň milá ani já jí nedokázal odolat
miluji ji jednou si možná budu stěžovat
V životě člověk udělá spousty neodpustitelných chyb
teď se děvče jak s tebou mám líp
Nemusím na ulici usínat už domov mám
chodím dveřmi né oknem jak k vám
Je to matka svobodná,ale ráda má
zdá se,že můj nový život začíná