(Inge, 15.04.2010, basne)
Jsme špinaví a přesto čistí,
jednou ten rozdíl všichni zjistí.
Na lukách v stínu smrků
ze dvou úst slyším: vrků.
Vykotlané a ztrouchnivělé pařezy,
v obličeji ze starostí a smutků zářezy.
Zurčení vody, vyčištěné oblázky,
chladivé pohlazení od lásky.