(zelená víla, 20.04.2010, basne)
Kdybych měla kouzelný prstýnek
vykouzlila bych Ti tátu
beze dna
jen
teď držíš v hrsti pár vzpomínek
pročítáš snář
...
Pohledy plaché
utíkají
v jemnosti souznění
rozplývají se
beznadějí
slůvkem
sbohem
Za poslední lodí
běžím
chci vzít si zbroj
s tebou bojovat
proti toku času
vyzvat
smrt na souboj
...
Jsem jen ozvěnou
přikrčená v soutoku
tvého smutku
tichá
vždyť není co říci
v palčivosti
zármutku
Šeptáš mi
" jen přežívám
nikdy jsem se tak necítil
jen ty mi dáváš odpověď
že žiji"
...
Kdybych měla kouzelný prstýnek
vykouzlila bych ti
alespoň na okamžik
jeho tvář
Jen tě objímám
a šeptám
" pořád ho máš "
...
V sobě