(Lota, 28.04.2010, basne)
.
Macešky na záhoně
se skvějí divným tajemstvím
I slunce tiše pláče pro ně
a bílý oblak pláče s ním
Macešky na hřbitově
své něžné ruce sepjaly
V sirotčím stesku osudově
se k bledým křížům připjaly
Macešky v květináčích
z vězení oken žíhají
Bůh nedopřál jim křídel ptačích,
jen slz, jež marně volají
.