(kikiis, 03.05.2010, basne)
Oči, oči velké jako dítě
do ulic se dívají
rozhazuje v dešti sítě
světýlka se míhají
Na kůži tužkou maluje
svět, kde děti nebrečí
žvásty, že ji miluje
pak do duše jí naprší
V hlavě krev
a v žilách, nevím, trochu opia
tenhle zjev
kam by v dešti chodila?
Kapičky na zmoklé vlasy
padají jak bláto z nebe
kde ulehne dneska asi?
mokrý kabát k ránu zebe
V hlavě zpěv
prošlapané boty nosila
lítosti změť
kam by v dešti chodila?
Tak táhla vlastním městem
s duší promočenou prosila
my zamykali s výmluvným gestem
kam by v dešti chodila?