(Verena, 22.12.2005, basne)
Zcela se ve mně rozprostíráš,
jak louka spadlá do rosy.
Jsi moje láska, to snad nezapíráš,
jsi prostý název pro cosi,
co není možná k vyjádření
a co říct nelze bez něhy,
a člověk je v tom okamžení
tak nekonečný, bezbřehý...