(stmivani.na.lepsi.casy, 16.05.2010, basne)
Díváš se z okna a nejspíš si nepřiznáváš
že tam někde venku je nekonečno.
Představuješ si ho.
Kreslíš nekonečné čáry na papír
ale vždycky si představuješ
jak je brzdí
ostré okraje
jak se o ně dokážeš pořezat.
Jsi naivní.
A občas neslyšíš
zvyk tříštícího se skla
uvnitř.