(Patěnka, 17.05.2010, basne)
pohledy z oken
choulívám do záclon,
když zavřenými víčky
si kreslívám mlhavou
siluetu slunečného nebe.
jen kapka za kapkou,
horizont bělavý
štiplavě zebe
a pouhou
představou na kůži
v chlad kapek pohrouží
i mysl rozhýčkanou