(Tomáš Přidal, 24.05.2010, basne)
Za mraky se slunce skrývá,
utajené lidskému světu,
na deště se z výšky dívám,
je to tryzna neúspěchu.
Po mokrých kobercích trávy,
rozvalují se rodiny žížalí,
rosnička hlásí deštníkové zprávy,
taneček s lesními vílami.
Jak nálada nám brzy padá,
na to nejde nic namítat,
vědma z koule slunce hádá,
a svět se nemůže rozdýchat.
Za nějaký čas,
doufám, co nejdříve,
bude hezky zas,
my v to pevně věříme.