(Koza, 24.05.2010, basne)
Dej, Bože, rozhřešení ženě,
za to, že miluje
upřímně a otevřeně
své svědomí zpytuje
ve jménu lásky činí skutky hříchu
duše hrdě neumí potlačit pýchu
a svědomí čisté jak pramenitá voda
říká, že znova se mu poddá
Odpusť, Bože, ženě z rodu hadího
neví i ví, co činí
miluje stále víc muže cizího
a víš o tom jen Ty, ona a on, nikdo jiný
ve jménu smíření a odpuštění
ve jménu milosti a naplnění
dej rozhřešení za jejich provinění
odpusť těm, jimž jiná pomoc není.