(hloupákopretina, 29.05.2010, basne)
Dnes s jistotou mohu říct- tohle je poslední mrhání slovy
ač pro tebe jsem pouhé nic, mé srdce zmetek neosloví.
Pošlapals lásku ubohý v citu, já hrdě nesu tvoje stopy
i když dýchá se mi s tíží, já nebudu ta, co útrpně se topí.
Závažím z kamení sytíš marnost svých činů a vět
nemám chléb ani pro tebe, už nevadí mi hladovět.
Ať vrásky ti vyhladí ten, kdo je působí, nejsem vinna
v té pokrytecké honičce já byla jenom levná obětina.
Poslední zastavení když cynicky ukládáš mne do hrobu
chtěla bych říci NENÁVIDÍM však vyslovit to nemohu.