(T-Mac, 01.06.2010, basne)
Motýli v podbělu
pestří a překrásní
v hlavu mi vletěli
jak slova do básní
v nočních košilích
tiše a nehnutě
pozvali do peřin
andělské perutě
k ránu pak ze sklenic
okurek ze spíže
vysosli elixír
na stavy beztíže
vylétli z okna ven
navždy a mrzutě
a já už nevěřil
v andělské perutě
jestli se i tobě zdá
že v tobě láska umírá
a slova do básní
ti krade nevíra
věř, že budeš-li stát
tiše a nehnutě
těžko kdy spatříš
andělské perutě
a pod motýlým nebem
co se otvírá
zůstane srdce
co se nesvírá