(Kristine Clary-Aldringen, 09.06.2010, basne)
Hlídá tě když nejsem s tebou
nazýváš ho cizím jménem
každou noc když ruce zebou
zahřívá je svým plamenem.
Němá tvář jíž důvěřuješ
lehá s tebou pod peřinou
jednoho dne zalituješ
jak spáry mé plyš ovinou.
Budou drásat jeho srdce
až na slzy žárlivosti
zmírajícího milence
který nemá ani kosti.
Umlčím ho navždy z lásky
mučivé tisíci skřipci
aby i plyšová stvůra
pochopila jak moc tě chci
musí být o hlavu kratší!