(Izza, 15.06.2010, basne)
Jsi krutá moje Paní,
když otáčíš se zády
k rytíři co před tebou se sklání
a zve Tě do zahrady...
Mlč šašku! Nerozumíš tomu...
Sic sladce mluví...
Ale já neodejdu z domu,
s ním, ruce má zbrocené krví...
Překvapuješ mě má Paní...
Krev na rukou Ti vadí?
I jeho výhra ve velkém klání??
Vyhrál sice velké klání...
Ale mé srdce není cenou...
Tebe si vezmu bez váhání...
Radši než jeho, budu šaškovou ženou...