(Kirsten, 25.06.2010, basne)
Zase po dotyku toužím,
muže dotkout se chci,
rukou po těle kroužím,
a představuju si jen.
Hýčkám své tělo,
v téhle chvíli se mi líbí,
co všechno by smělo?
Hodně, mít tu spojence.
Prsa si mnu a šimrám,
naskakuje mi husí kuže,
a na těle žádný šrám,
v tu chvíli je dokonalé.
Jen moje maličkost,
nahá sama na posteli,
stále nemám vůbec dost,
stále prahnu po muži.
Spokojím se se sebou,
a začnu si hrát,
laskám se rukou něžnou,
takhle to má každý rád.
Celá se chvěji,
v hlavě fakt prázdno,
poté se směji,
vše je již dokonáno.