(L. Šebestián Borský, 25.06.2010, basne)
Dnes můžete mne políbit,
tak Vás zdvořile prosím,
když už se se rty nosím,
nebudu se na Vás zlobit.
Polibek s Jotou němou,
být lvem a také jámou,
být Janem a líbat
se se smrtí.
Však nikdy... nikdy,
polibek její nesmrdí.
Někdy smutek vysaje,
někdy vášeň zaseje,
vždy však červeň
rtěnky- sladkou třešen,
na rtu zmaluje.
Ach líbej, líbej,
a ty zpívej!