(Dekadence, 03.07.2010, basne)
. . .
Vítej mistře vulgarisme!
a slyš tu trefnou ironii.
Pro Tebe jen výsměch zbyl,
když plkáš mi teď o linii.
(To by člověk vážně blil)
Vyslovit Tvé jméno
- tak nechutně se vzpomíná.
Proč tipuješ,
že kůň už se nevzpíná...?
Netušíš
Nevnímáš
Nevidíš
Nepřiznáš!!
Zaslepený pokrytectvím...
Odpuštění - myslel sis?
Nevratné je kalné dětství,
jsem dávno Tvojí Nemésis!
. . .