(Psavec, 08.07.2010, basne)
Krásná je, však srdce chladné,
pýcha je jí vrozená.
S čím se setká, to hned vadne,
i láska je spálená.
Sláva ta ji hlavu plete,
není nad ni, přátelé.
V duši jí jen bodlák kvete,
to je žití zšeřelé.
Až ta její pýcha padne,
pozná velkou úlevu.
Jako datle nám zesládne,
dík něžnému projevu.