(střelkyně1, 27.07.2010, basne)
*
Rozsvítila jsi svíčku
plamínek blikotá
poskakuje Ti v očích
tak plných života
tak plných radosti a smíchu
tvá krev v nich kolotá
zapomínám na smutky
a mizí tesknota
jen radost z nalézání
vždyť Tě zas blízko mám
třeba jsi nezmizela
a nejsem ve tmě sám
pak sfouknula jsi svíčku
a už jsi neviděla
její knot spálený
že s ním sám zůstávám
ztratila jsi se ve tmě
odešla navždy už
do světa temných psot
jsi nesplacený dluh
vítr strom poráží
knot čadí a voní
Tvou vůni proráží
zůstal jen osamělý muž
který dál bude čekat
dál čekat na jaro
bude snít o něm i v zimě
má dávná Barbaro
bude hleděti dlouze
na ohořelý knot
čekám na bílý proužek dýmu
děkuji Barbaro,vzpomínko na život...
*