(SAP, 31.07.2010, basne)
Šel jsem tmou a propadal
se hlubinou,na dně mých vášní,na dně mých smutku na dně mého života.Nemohu už touto krajinou jít a stále jen nad rozumem mých snů bdít.Dusím se a tak těžko se mi jde tak strašně moc se už nechci hnout.Zastavte čas a já tady budu stát a pak se i snad budu smát,třeba pak začnu mít někoho rád.Ach bože,ach lásko,jak mi takhle můžeš brát.Slzy mi tečou po krvavém srdci,netrhej mi hrud,nemám na to opravdu chut.Je tu zmatek a tahle ta hlubina stojí v čase a stojím i já.Není mi dobře a tak moc se chci smrti bát,tak moc tě chci zase milovat.