(jita.1965, 05.08.2010, basne)
.
Amore, probůh, co to třímáš v dlani?
Jak rve mi srdce tvoje nostalgické hraní.
Za šípy vyměnil jsi loutnu smutkem laděnou,
můj tichý nápěv bude tvou věrnou ozvěnou.
Amore, bídníku, kam jsi vystřílel své střely?
Vzduchem jen potichu nakrátko zasvištěly.
Můj hrudník teď podoben je cedníku
a život, jak jízda šíleného rychlíku.
Chvilku se kochám krásou snivých rovin,
vzápětí kopec, že nestačí mi dech
a sešup dolů bradou vpřed či po zádech ...
Jedno ti však povím.
Dík za ty šípy, nejvyšší byl čas.
Z hnilobných bažin je těžko slyšet lásky hlas ...
.