(snupicek, 07.08.2010, basne)
Na dlani svírám kapku deště,
Ona strachy se vám chvěje.
Snad se bála sama v městě,
Rozum tedy v duchu měla.
Koukám, přes chvějící se stranu.
Ona ukazuje budoucnost.
Otevírá mi tak jednu zavřenou bránu
A je to od ní vlastně nestoudnost.
Pro to, co tam vidím,
Z oka slza upadá.
Posměch vlastně od ní sklidím.
Však ona slanou kamarádku na dlaň dostává.
Přestala se bát. A tím přestala ukazovat budoucnost.