(poustevník Jirka, 14.08.2010, basne)
'
Má milovaná!
Letně odpolední čas
na oslavu naší lásky
touhu psaní přinesl mi zas
a pár rýmů dovolil mi
neuměle stvořit.
S Tvou tváří před očima
už se vracím domů,
dám si rychlou sprchu
a budu se Ti dvořit.
*
Ležím tu nahá a toužím,
abys mi po těle...
*
???
Vida, tak v tom nejsem sám!
Když prsty nedočkavé jsou
a pílí k něžným lásky hrám,
vzkaz předčasně pak odešlou.
*
Nejsi sám,
a v tomhle už vůbec ne,
Tvá pomatená poetka
navěky s Tebou zůstane.
Ležím tu nahá a toužím,
abys mi po těle rýmy psal,
jdu číst Tvé nové verše,
Ty k domovu jeď opatrně dál!
*
Pomatená? To ne!
Jen krásně roztoužená!
Má vroucně milovaná žena.
*
Dotýkej se mne,
básníku se srdcem na dlani,
tělo mé miluje
něžné Tvé líbání.
.