(Kett, 14.08.2010, basne)
Kam mě zavedou schody z nebe
když chci umřít jen vedle Tebe
Anděl sedící na bílém kameni
trefuje se do mého znamení
Jen on nahoře to ví,že Amor není šílený...
a přeci se snaží dostat tu lásku ze mě
šíp co letěl už dávno padl vedle
Tak dotýkám se Tvých marných iluzí
chci proudit jako dávka v transfuzi...
Kdo přečká tenhle mírný pád
ruku v ruce půjdeme na pořád
Ty schody vedou jenom k Tobě
tiše volám,že chci být sama, po tmě
Plamen svíčky hraje divadlo
na zdi je nápis...jak to dopadlo?
Umřela tedy vedle něho?
odešla v bílém,ale to už je jedno...