(petříček, 16.08.2010, basne)
Když mi hlava klesá od starostí
a je plná přetěžkého splínu,
pozveš mě k sobě pod peřinu,
dáš mi v plen celé své království.
Nabízíš mi svět zcela jiný,
ve kterém pro žal místa není,
dřív než-li přijde kuropění,
v barvy se změní všechny stíny.
Ráno mi připadá jak sen,
cítím příval netušených sil,
dík Tobě, Lásko, zas jsem byl
ze strachu k žití vyléčen.