(James Libustka, 19.08.2010, basne)
Na zádech mé tělo leží.
Otevírám oči.
Zrak se trochu mlží.
Hlava se mi točí.
Od písku tváře,
v ústech pachuť soli.
Slunce ostré záře.
Celé tělo bolí.
Do chodidel bijí vlny.
Torzo svršků k smíchu.
V břeh otisklý a smutku plný.
Vzpomínám na svoji pýchu.
Sen mi bouře potopila.
Zřejmě světa vlnobiti.
Hra osudu mě odhodila.
Zpět v počátek žití.
Na pláž se posadím.
Začnu nabírat síly.
Jak znovu se prosadím?
Ještě větší pílí?!
Z ostrova pustého
vrátím se v království.
Zakopu mrtvého
a s ním jeho tajemství.