(Lamorte, 21.09.2010, basne)
Se slzama očích,
na kolenou klečíc,
Prosím Tě!
skonči mou bolest!
a zabij mě!
Pak na desce z bílého mramoru
Bude černým písmem vryto do rohu,
žes při mně stál, žes mě miloval!
Že ty, jenž ležíš pohřben ve vedlejším hrobě jsi zabil!
Ty jsi mě vysvobodil!
Z těch roztrhaných cárů krve v levé části mýho chlastem a dehetem prožranýho hrudníku Tě prosím!
už nemám sil!
Tak řež!
Aby krev má tekla ze žil vodopádem
a vítaná smrt začala být pánem!
Aby krev má zčeřená
zbarvila nebe do ruda!
Zemřu a na mém hrobě
Bude napsané díky Tobě!