(Ráchel, 02.10.2010, basne)
Je vlahá noc.
Chci toho moc ?
Když toužím po vzácném třesku,
zbavit se stezku.
Projít se zahradou
s rukama pod bradou ?
Myšlenky vstoupí
pocestný skoupý
slovem se nezdraví
úsměv to napraví.
... vždyť oči už září
v té její tváři,
vždyť proto jsem šla,
do smutků tam tla.
Odchází veselá
přec trochu nesmělá
vstříc tajemným snům
i všelikým dnům.