(oběžnice, 06.10.2010, basne)
Znám básníka
maluje a kreslí
písmeny z abesedy
do svého srdce nechává vstoupit
nebojácné zvědy
I já tam byla
a četla z bílého listu
večer i ráno
stulila se k hřejivému místu
Srdce básník nechává pootevřené
jen takovou malou skulinku
je tam dobře alespoň na chvilku