(ludmil, 06.10.2010, basne)
Od té doby, co věčný, strážný oheň
hoří v mé mysli, mě studí bytí
jak trestance či zřícího otroka,
jenž nosí vonné masti, však vidí ve své mysli
všechno jak v zrcadle, jež může být benátské.
Vždyť nemohu se schoulit do Nebytí
v obejmutí lůna,
nýbrž, dospělý a zodpovědný,
musím dělat kariéru
a dbát ó jasných řádů.
Jen ve chvílích radosti
vystupuje ze mě toto vědomí bytí
dělajíc místo jejímu předmětu.
Splněná povinnost nebo úspěch
zbarví mou mysl do barvy krve.