(6thSun, 07.10.2010, basne)
.
Ta režná vůně podzimních svítání
když znělé ticho ohluší svět
zkynutá mlha valí se ze strání
pak síla polární vrací tě zpět
Zpět k sobě samému, do hlubin buněk
na chvilku zanikne myšlenek rej
odrážíš šumění z pramenů tůněk
teď bát se nemusíš, klidně se směj
.
Krepová pestrost v rozmarech aleje
když podzim zdůrazní důstojnost stromů
a boží marnivost z palet se vyleje
pak aspoň na chvíli vrátíš se domů
Domů, kde obavy přehrávaj do frašky
a drama chaosu náhle má děj
kde není negace, stresy a porážky
tam bát se nemusíš, jenom se směj
:-)
.