(Jacob P. Verlaine, 11.10.2010, basne)
Bojuju s osudem
Bojuju s časem
Bojuju při Slunci rudém
Padl jsem tváří k zemi
Padl jsem pro to oč jde mi
Vstát ale již nemohu
Oči již zírají na oblohu
Nic už ale neuvidí
A zem si mě neuklidí?
V hlavě díra od mosazné včelky
Tak skončila moje života niť
Když vetřel jsem se do divoké přestřelky
Teď už mi Slunce klidně do ksichtu sviť