(ZILA78, 23.10.2010, basne)
Pláčeš pod duby suchého jehličí,
oči padají do vody a srdce už nekřičí.
žerou tě komáří ty saně jepičí,
a zdálky zní jekot slepičí.
To snílci s křoví,
co si v něm pěkně hoví.
Škárlí slaboduchý rozmar
a kopou cestu do pekla.
Něžná mlha o silný opar
a rána bránu odemkla.
Jeden most a propast,
a kousek zlomené rezavé šavle,
Jen jeden odraz,
a dno upocené láhve.
Padáš do tmy,
do tlamy té nicotné obludy.
Padáš do tmy
a všechno kolem je naruby.
Zmítáš se v polopravdách a v pololžích,
tam někde dole…………..nikde.