(Agniezka, 24.10.2010, basne)
Děkuji za každý Tvůj nádech,
za výdech, co voní po růžích
Kdy Slunce promlouvá krásou
a barvy podzimu doktýkají se
..mého srdce
Jako naše dlaně tehdy
Vítr nese i k Tobě můj dech
i slova plná pocitů
Na nebi je klid, utichla voda,
která stékala po mých tvářích
V očích..jiskří žár
Zveš mě dál..do Tvých tůní,
omýt sny..
Do vlasů vítr vpletl mi tvou vůni
Není víc než..
Krása, co naplní každý den
a
kdykoli zavřu oči..je tam